Unikátní monitorovací systém pacientů

Systém dokáže předpovědět, jak se u pacienta bude vyvíjet nejen onemocnění COVID-19. Zařízení lze jednoduše vložit pod matraci nemocničního lůžka. S rozšířením senzorů do nemocnic počítají možná ještě letos.

Dosavadním výsledkem projektu je na první pohled jednoduché monitorovací zařízení složené ze senzorů vložených do molitanové podložky. Ty jsou připojeny na tablet a na univerzitní počítače. Již první prototyp byl dostatečně citlivý na to, aby snímal požadované vibrace. Senzory poté byly umístěny do čtvercové molitanové podložky, kterou lze bez velkých problémů vložit pod matraci lůžka pacienta. Zařízení pacient necítí a nebo o něm dokonce nemusí ani vědět.

Výhodou je, že pacientovi nikde nelezou žádné hadičky, nemocniční personál, který bude s technologií pracovat, se nemusí bát, že by si pacient nechtěně v noci něco strhl nebo jinak přerušil důležité měření.

U člověka je možné díky tomuto systému zcela přesně měřit tepovou i dechovou frekvenci, ale také kašel či sípání, analyzovat astma a samozřejmě chrápání, a s tím spojenou zástavu dechu neboli apnoe. Zařízení samozřejmě umí okamžitě vyhodnotit, jestli pacient žije, anebo jestli z lůžka nevstal nebo nespadl. Výzkumníci měří také takzvanou variabilitu srdečního tepu, která leccos řekne o fyzickém a psychickém rozpoložení zkoumaného, tedy zda je ve stresu, jestli je odpočatý, jestli správně cvičí.

Speciální podložky se senzory nyní testují v trutnovské a v chrudimské nemocnici i v několika centrech pro seniory. Lékaři tu mají k dispozici celé zařízení, které jim vyhodnocuje různá data v aplikaci na tabletu. Postupně bude zjišťováno, které informace jsou pro lékaře a sestry důležité, jelikož celkové množství dostupných dat by je mohlo zahltit.

Projekt „Nemocniční postelové senzory pro diagnózu covid-19" finančně podpořila Technologická agentura české republiky částkou 2,5 milionu korun, a to v rámci mimořádné výzvy na podporu výzkumů spojených s pandemií nového koronaviru. Do budoucna by měla vzniknout i platforma pro sdílení těchto poznatků, databanka dat, kterou mohou lékaři využít pro další výzkum působení viru SARS-CoV-2 a k výměně informací mezi sebou. Větší počet těchto unikátních zařízení by se do nemocnic a dalších zdravotnických zařízení mohl dostat ještě letos.