Louka na kopečku

Již léta se hovoří o tom, že by půda neměla být jen prostředkem krátkodobého zemědělského výnosu, ale součástí krajiny jako veřejného prostoru. Bílkovi se chopili odpovědnosti a uprostřed třistadvacetihektarové agropouště vytvořili malý ostrůvek života.

Na svém hektaru založili květnatou louku se zelení doplněnou sadem o 37 ovocných stromech starých odrůd. V průběhu let z ní vznikla mez porostlá domácími druhy stromů a keřů, přibylo stádo ovcí, vrátili se sem rostliny a živočichové, kteří dřív hojně obývali zemědělskou krajinu. I opatření na malé ploše nakonec přineslo razantní proměnu k lepšímu.